V roce 1920 prováděl psychiatr Dr. J. B. Watson na John Hopkins University pokusy na malých dětech ve věku od 3 měsíců do 1 roku. Experimenty jsou neobyčejně jednoduché. V jednom z nich předloží dítěti zapálenou svíčku, aby zjistil, zda se bojí ohně. V dalším případě uvede do prostředí zvířata, aby zjistil, zda se dítě bojí.
Jeden z těchto experimentů se nazývá „Malý Albertův experiment“, kdy je králík umístěn vedle tříměsíčního dítěte jménem Albert. Po chvíli se dítě ke zvířeti přimkne a začne ho dokonce hladit. Pak se doktor Watson rozhodne změnit prostředí tím, že při každém Albertově dotyku s králíkem vydá hlasitý zvuk, který dítě vyděsí. Nakonec Albert pocítí ke králíkovi odpor a začne křičet hrůzou pokaždé, když se k němu přiblíží.
Změnou prostředí Watson zjistí, že nevyvinutou mysl dítěte lze ovládat a naučit ji chovat se s nekonečnými možnostmi a kombinacemi. Na základě svých experimentů dochází Watson k radikálnímu závěru, který položí základy politického a sociálního inženýrství 20. století.
Na základě svého výzkumu dospěl k závěru, že dominantní silou ve společnosti není láska, ale strach.
Do oblasti vzdělávání, vědeckého a politického výzkumu jsou tak v průběhu času vkládány miliardy a miliardy korporátních dolarů pro předem stanovený plán sociálního a lidského inženýrství.
„Dejte mi dítě a já z něj udělám jakéhokoli člověka.“
To jsou slova psychiatra Dr. J. B. Watsona, zakladatele behaviorismu.
Podle tohoto světonázoru je chování organismů, včetně lidských bytostí, snadno předvídatelné a samozřejmé, a tudíž kontrolovatelné, a od té doby vlády a vědci s masivním financováním společností horlivě pracují na tom, aby se lidé stali dokonalým kolečkem ve stroji, kterému se dnes říká „trh“.
Láska k moci je hnací silou globální ekonomiky a vyvolávání strachu v myslích lidí je nástrojem manipulace se společností, k čemuž slouží mainstreamová média. Lidé se bojí o své zaměstnání, živobytí, rodinné závazky, finanční postavení a společenské postavení. Bojí se o svou komunitu, veřejné zdroje, kriminalitu, národní bezpečnost a zdravotní péči.
Mnozí občané se dnes stali poddajnými a ústupnými otroky, tolerantními k postupné poslušnosti, ochotnými vyměnit fyzické otroctví za psychické. Největší obavy mi nedělají ani tak omezení, která na nás uvalí, jako spíše poddajnost a odevzdanost, která z nás vychovává národ šklebících se depresivních lidí.
Jediné, co se v dnešní společnosti rychle vytrácí, je schopnost být člověkem, schopnost rozlišovat, uvažovat, kriticky myslet a používat intuici. Lidé dnes spoléhají na své vrstevníky, na státní instituce a pomrkávají na své idoly, aby jim dali smysl života, a zoufale hledají zábradlí, kterého by se mohli chytit, smysl a pochopení mimo vlastní mysl. Své vlastní myšlení přenechali jiným, čímž otevřeli dveře dokořán každému psychopatovi, který se s radostí ujme role vůdce a hraje si na krysaře stáda.
ZDROJ: Objavené v útrobách internetu
